Doaimmat

Isak Saba guovddáš lágida iešguđetlágan doaimmaid mat gullet sámi kultuvrii, ee.

  • Giellakurssaid 
  • Duddjoma, gođđima ja garraduddjoma 

Eambbo dieđuid doaimmaid birra gávnnat Isak Saba guovddáža ruovttusiidduin. 

Duogáš

Unjárgga gieldda álbmogis lea eatnasiin sámi duogáš ja badjel bealli sis hállet dahje áddejit sámegiela ja dárogiela. Sámegiella lea ain dábáleamos sin gaskkas geat leat badjel 50 jagi boarrásat. 

Vaikko vel lea ge stuorra beroštupmi sámegiela oahppat/ geavahišgoahtit, de dárogiella lea ain dábáleamos nuorat gearddis. Ain dovdojit hávit dáruiduhttima maŋis ja oallugat giksašuvvet dainna. Boađus das lea ahte eanaš ollesolbmot áddejit, muhto eai hála sámegiela. 

Mii meroštallat ahte 60-70% gieldda ássiiguin leat guovttegielagat, nu ahte sii áddejit ja hállet sihke sámegiela ja dárogiela. Stuorámus oassi guovttegielagiiguin leat badjel 40 jagi ja sin gaskkas geat leat vuollel 20 jagi. 

Ovddas guvlui

Sámi kultuvra- ja giella ovdánit. Vuođđoealáhusat nanusmahttet ja bisuhit sámegiela min gielddas. Eará mearrasámiguovlluid ektui, lea giella bures birgen mis, earenoamážit boazodoalu, vuotnaguolásteddjiid ja meahcceávkkástalliid geažil.  

Sámi giella ja kultuvra gullet oktii. Go háliida suddjet ja nanusmahttit sámegiela, de lea lunddolaš dan bargat sámi vieruid ja doaimmaid bokte. Danne lea ge lunddolaš ahte  Isak Saba guovddážis lea ovddasvástádus ovdánahttit maiddái sámi kultuvrra. Mii áigut danne iskagoahtit sáhttá go Isak Saba guovddáš šaddat sámi giella- ja kulturguovddážin. Odne lea Isak Saba guovddáš gieldda sámegielguovddáš. 

Loga eambbo Isak Saba guovddáža ruovttusiidduin. Bures boahtin Isak Saba Guovddážii | Isak Saba senteret